Profesionalizací živočišné výroby a uváděním dalších bioplynových stanic do provozu začíná být častěji kladena otázka, co s větším množstvím kejdy a digestátu. Dalším otazníkem bude stále tvrdší legislativa týkající se úniku čpavku a striktnějších pravidel na zacházení s tímto materiálem.
Kejda i digestát z bioplynových stanic jsou významným zdrojem živin, a to nejen dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K), ale také dalších mikroelementů. A jak se potvrdilo v letošním extrémně horkém a hlavně suchém roce, neméně důležitým faktorem je to, že kejda i digestát jsou z velké části tvořeny vodou.
Správná a agronomicky vhodně zvolená aplikace kejdy tak může vhodně doplnit hnojení průmyslovými hnojivy, a výrazně tak zlepšit jak zapojení porostu po setí, tak hlavně zvýšení výnosu.
To vše při snížení nákladů za nákup průmyslových hnojiv v desítkách procent!
Příklady z praxe jasně dokazují, že správně zvolenou technologií lze dosáhnout významné úspory v nákladech a zvýšení výnosu.
Nové technologie zapravování kejdy nebo digestátu dokáží využít obsah živin až o 70% více v porovnání s volným rozstřikem nebo aplikací pomocí vlečných hadic. Zapojením samochodného stroje dokážete aplikovat v řádcích kukuřice bez poškození porostu a dobrou organizací práce zvýšit výkonnost na 1.000-1.200 m3/den.